Porod č.4
Samík spinká, tak se vám pokusím trochu popsat ten náš porod
Všechno začalo v sobotu 13.12., kdy mě začalo pobolívat bříško, tak jsem si říkala že to určitě jsou jen poslíčci, tak jsem se krásně naložila do vany a po koupeli mi odešla hlenová zátka. Bříško pobolívalo víc a víc, ale dost nepravidelně. Tak nakonec jsme šli spát. V noci jsem se budila s bolestma v podbřišku každou hodinu, takže jsem se moc nevyspala V neděli 14.12. ráno to pokračovalo po půl hodinách, odpoledne se to zkracovalo na 20, 15, i 10 min. ale zase se to pak vrátilo na půl hodiny, tak jsem dávala pořád sprchu a čekala, jestli z toho něco bude a rozjede se to. Odpoledne bolesti zesílili, tak jsem se tady s váma radila, jestli jet, protože to bylo pořád nepravidelný...Nakonec jsem zavolala do porodnice, popsala situaci a zeptala se...Řekli ať si zkusím dát sprchu a když bolesti nepovolí tak ať přijedu Bolesti nepovolili, tak jsem se ještě naládovala, protože jsem měla strašný hlad a jeli jsme. To jsem měla bolesti po 5 min.
Do porodnice jsme přijeli asi v 16:00.Tam mi natočili monitor, kde to nic neukázalo, jen hodně slabé stahy, tak mě vyšetřili, a že jsem na 1 prst otevřená, tak mě přestěhovali na pokoj, s tím, že mě za 3 hod. zkontrolujou. Bolesti sílili, pořád po 5 minutách. V 19:00 pro mě přišli, natočili znovu monitor, nic jim to nepsalo, ale zjistili, že mi dali špatně ten pás na břicho, tak to ukazovalo špatně, tak ho dali níž a už to stahy psalo, tak mě znovu prohlídli a že jsem na 2 prsty otevřená tak že mi udělají přípravu- klystýr No teda nic příjemnýho,ale vpohodě... Pak jsem odešla zase na pokoj a čekat...Přítel odjel domů, najíst se a udělat něco k papů i mě ať se pak po porodu můžu najíst Ale sotva odjel, tak mi začali ukrutný bolesti, já se kroutila na posteli, sprcha mi nepomáhala ani trochu, protože jsem nevydřžela stát v tý sprše. Balon mi taky nepomohl, protože v době kdy jsem na něm seděla a hopsala, bylo všechno ok, ale jakmile jsem se z něj zvedla, myslela jsem že se bolestí neudržím na nohou. Tak jsem lehla na postel a kroutila se a skoro brečela, až jsem poprosila o něco na bolest, tak mi dali čípek, který mi ale byl houby platný, nebo mi přišlo že to vůbec nepomáhá. Tak jsem zavolala příteli, ať přijede, že mě to děsně bolí, 6e ho chci mít u sebe a mačkat mu ruku Pak se to rozjelo takovým stylem, že jsem měla bolesti už asi po 2 min. a bolestí jsem na pokoji až křičela. To mě asi slyšely PA a přišli pro mě že se na mě mrknou jak jsme pokročili. Na monitoru se nedalo skoro vydržet, otevřená jsem byla na 7 prstů a malý se tlačil ven. Praskli mi plodovou vodu a pak to začalo Přítel přijel tak přesně na minutu. Pořád mi říkali ať ještě netlačím, ale tělo neposlouchalo a dělalo si co chce, podařilo se mi to rozdýchat jen jednou. Malý se tlačil ven, tak že budeme tlačit...Musím říct, že ze začátku jsem víc řvala než tlačila, ale pak jsem 3x zatlačila ze všech sil a prcek byl ve 21:50 venku Položili mi ho hned na břicho, to vám byl tak krásný pocit až jsem se z toho rozbrečela a přítel se přidal a brečel taky. Nakonec přestřihnul pupeční šňůru, prcka umyli dali mi ho k prsu, hned se přisál a pak taťka choval Pak ze mě vytahli placentu, ale to už jsem ani nevnímala, byla jsem ráda že je to za mnou a že jsme to zvládli Nastřihnutá jsem byla, ale jen malinko takže mám jen mini jizvu.Pak jsem ještě 2 hod. ležela na sále,aby mě mohli kontrolovat, jestli je vše ok a pak do sprchy a na pokoj. Mimíska mi odvezli, abych si odpočinula, ale po pravdě jsem se vůbec nevyspala.A ráno mi malýho zase vrátili a já byla ten nejšťastnější člověk na světě. Přítel mě bombardoval smskama, jak je na mě pyšný že jsem to zvládla. Kdyby jste ho chudáka viděli, u porodu nevěděl co dělat, já tam křičela, on nevěděl jak mi pomoct, ten byl taaak sladký Jsem moc ráda že tam byl se mnou, už jen to že tam byl mi moc pomohlo.
Porod teda stál za to, bolest byla hrozná, to nebudu říkat že ne, ale když vám ten malý uzlíček položí na břicho, na všechny bolesti zapomenete, takže vy které to teprve čeká se vůbec nebojte. Ta bolest stojí fakt za to. Šla bych do toho hned znovu
Vždycky jsem četla porody ostatních a jsem ráda že už jsem taky mohla popsat ten můj porod. A vy které jste to dočetli až sem moc děkuju, trochu jsem se rozepsala A těm které na porod teprve čekají přeju pohodový a málo bolestivý porod
Komentáře
Přehled komentářů
Moc děkuju za tak krásný popis porodu. Já na něj teprve čekám...a to každým dnem :-) dneska jsem byla u doktora, otevřená jsem na prst a doktor mě trochu cituji "neohrabaně prohmátl" a já začala krvácet. Pokusil se zastavit krvácení a předal mě do rukou porodnice. Tam jsem objednaná na zítřejší ráno. Tak doufám, že už to přijde a já budu mít tu svojí holčičku u sebe, mít podobné pocity a být konečně šťastná. To čekání je moc dlouhý. Každopádně Váš popis porodu mě rozbrečel a zároveň vykouzlil úsměv :-)...opravdu krásně napsaný.
očekávání
(Veronika, 9. 5. 2012 13:45)